167 km/h / 15,4 s / 5,5 l/100 km.
Malé kombi má určitě smysl ...
Kombi mají smysl, když se do nich vejde hodně zavazadel i lidí. Z tohoto pohledu se zdají být tyto praktické verze vlastně nesmyslem v kategorii malých vozů. Výjimky však existují a nesmyslné určitě nejsou ...
Třeba u české Škody je malé kombi tradiční verzí už řadu let a zatím to nevypadá, že by se to mělo změnit. Ano, některé automobilky malá kombi vyráběly a už dlouho tak nedělají (Volkswagen, Fiat, Kia a naposledy Peugeot), některé se k nim ale zase vracejí (Seat, Renault). V současné chvíli jsou na českém trhu k mání tři kombi v kategorii malých vozů - vedle zmiňované Škody Fabia Combi ještě Seat Ibiza ST a Renault Clio Grand Tour. Právě poslední jmenované kombi jsme podrobili redakčnímu testu.
Francouzské kombi
Kombi na francouzský způsob se od konkurenčních liší možná víc, než se může zdát. Vlastně už na první pohled - ze všech tří jmenovaných je Clio Grand Tour určitě nejhezčí a nejelegantnější. Pohledný design karosérie je silnou zbraní už výchozího hatchbacku, u kombi se ho podařilo udržet i na větší ploše a pro kombi specifických tvarech. Zadní partie nejsou k těm předním „přilepeny" vůbec násilně, naopak přirozeně a jaksi samozřejmě. Nese to s sebou nevýhodu v tom, že objem zavazadlového prostoru není jako u konkurence tak velký. Základní hodnota je 443 litry, přičemž Ibiza ST nabídne téměř o čtyřicet litrů více a Fabia Combi dokonce o šedesát. Clio konkurenci nedohání ani v hodnotách maximálního objemu: při sklopených sedačkách se až po strop dovnitř vejde 1380 litrů, zatímco do ibizy 1460 a do fabie 1485 litrů zavazadel. Rozdílné parametry mezi malými kombi jsou dobře viditelné už zvenku. Třeba Fabia Combi je sice užší, ale o něco delší a hlavně o celých 10 centimetrů vyšší. Jiný tvar mají i páté dveře těchto kombi - francouzské se více lomí v půlce, což brání maximálnímu využití prostoru rovným vyšším předmětem.
PARAMETRY MODELU
Typ: pětidveřové malé kombi / Rozměry: 4267 x 1445 x 1475 mm / Rozvor náprav: 2589 mm / Objem zavazadelníku: 443 litrů / Základní cena: 245 900 Kč.
Najde se však několik detailů, v nichž Clio Grand Tour konkurenci trumfne. Je to především ve snadnější manipulaci s nákladem. Zavazadla u clia nemusíte zvedat příliš vysoko, abyste je naložily - jen do výše 60 centimetrů. V případě fabie je to o osm centimetrů více. Také vstupní otvor je v případě francouzského kombi větší, než u českého auta. Dosahuje šíře 102 centimetry, zatímco u fabie 96 centimetrů; vstup je navíc rovný s podlahou hned od začátku, naproti tomu ve fabii je směrem dovnitř malý schod. V dalších ohledech už clio zase proti fabii a ibize trochu ztrácí - zavazadelník je mělčí, od podlahy po kryt je to jen 45 centimetrů (u fabie 50 cm), k opěradlům zadní řady sedaček měří zavazadelník pouhých 80 centimetrů, škodovka nabízí o 14 cm více. Jen v délce předmětu, který se vejde dovnitř po sklopení zadních opěradel, jsou na tom obě kombi stejně (150 cm). Co umí clio a fabia ne, je možnost sklopení opěradla i spolujezdce vpředu, čímž se prostor pro přepravu dlouhého předmětu zvýší na úctyhodných 2,5 metru.
Francouzské pohodlí
Rozdílný přístup zvolili francouzští a čeští výrobci také v pojetí interiéru. Renault si pasažéry více hýčká, sedačky jsou příjemně měkké, byť jim nechybí dobré tvarování. Vnitřek v cliu působí teplejším dojmem než v případě škodovky, také ve ztvárnění přístrojové desky je už vidět, že clio je z roku 2013. Kupříkladu obrazovka s nejdůležitějšími údaji je v cliu na vrchu, zatímco ve fabii v dolní části, takže k jejímu ovládání za jízdy musíte uhnout zrakem dolů a na chvíli plně nesledovat situaci před sebou. Jasnější je u clia rovněž uspořádání ovládacích tlačítek; těch navíc výrazně ubylo a najít ten správný jen po hmatu, tak není těžké. Oko estéta u clia potěší také zajímavé ztvárnění ukazatelů pod volantem: vlevo je otáčkoměr, vpravo ukazatel stavu nádrže a obé spojuje elipsa s digitálním číslováním výše rychlosti. Vše vkusně zakrývá stříška, takže nehrozí, že by vám sluneční svit znesnadňoval sledování hodnot. Volant je tříramenný a kombinuje kůži s lesklým plastem (à la dřevo), což zase tak praktické není, zvlášť pokud se vám více potí ruce. A v zimě to bude dost studit ... Potěší dostatek odkládacích prostor, jejich vnitřky jsou navíc pogumované, čímž odložené věci z nich jen tak snadno nevypadnou. Kapsy ve dveřích by ovšem mohly být větší.
Výhled ven přes výše posazenou palubní desku je dobrý, do stran přes tlustší sloupky horší, omezený je rovněž směrem dozadu. Také vnější zpětná zrcátka by mohla být větších rozměrů, jejich tvar nechává auta za vámi celkem dlouho v mrtvém úhlu. Na sedačkách vpředu se sedí pohodlně a netrpíte zde nedostatkem prostoru. Nic nevadí ani nohám směrem do stran. Hůře jsou na tom ale cestující na zadních sedadlech. Na málo místa nad hlavou si budou tady sice stěžovat jen přerostlí jedinci, ale na nedostatek prostoru v oblasti kolen asi každý. Potěší však dobré tvarování sedáků, tedy těch krajních, prostřední cestující by se tu ve vlastním zájmu měl přepravovat jen nouzově.
Francouzský základ
Pokud jste zákazníci aut s cenami „od", pak v případě Clia Grand Tour se vám dostane pod přední kapotu benzínový šestnáctiventilový čtyřválec 1,2 litru o výkonu 54 kW. Nemusíte být ani řidiči se závodnickými sklony, abyste zjistili, že s tímhle motorem clio moc nepojede. Z nuly na 100 km/h se dostane za dlouhých 15,4 sekundy, rychlostním maximem je hodnota 167 km/h. Tisícimetrovou vzdálenost s pevným startem zvládne tahle kombinace až za 36,9 sekundy. Nakonec přívětivá není moc ani spotřeba paliva - ze všech nabízených alternativ pohonných jednotek je opět ta nejhorší. V městském provozu si Clio kombi vezme 7,0 l/100 km, v kombinovaném pak pět a půl. Nechceme nijak zpochybňovat oficiální údaje, ale my se v testu s pravidelným střídáním typu provozu pohybovali výhradně v údajích pro město.
Bohužel vyšší spotřebu nevyvážily lepší pocity z jízdy. Pokud jste nejeli opravdu defenzívně, stejně jste museli držet motor ve vyšších otáčkách, mnohdy i s „podřazenou" rychlostí. Což se odrazilo ve vyšší hladině hlučnosti směrem dovnitř. Řazení bylo vůbec nejčastější činností řidiče, aby se mu dařilo držet krok s okolním provozem. Pětistupňová manuální převodovka přitom pracuje v dlouhých drahách, takže někdy podřazení jen o jeden stupeň dolů nestačí. Jízdně to však s Cliem Grand Tour tak špatné není, chce se říct, že je typicky francouzsky měkké, takže větší problémy se stabilitou má vůz pouze při zdolávání větších děr a překážek. Na dobré silnici je to velká pohoda. Také zatáčkami projíždí clio maximálně jistě, je pouze minimálně nedotáčivé, což lze velmi rychle a snadno zkorigovat volantem. Jistě se vůz chová i při vysokých rychlostech, nehne s ním ani náhlý boční vítr.
Francouzská cena
Asi jediným důvodem volby kombinace motoru 1,2 16V a Clia Grand Tour je cena. I v nejvyšší výbavě se s takto motorizovaným cliem totiž dostanete pod hranici 300 tisíc Kč a stále to bude méně než clio v jakékoliv jiné motorizaci a stupni výbavy. „Vyvolávací" cena je v současnosti 245 900 korun ve výbavě Authentique, testovací vůz v nejvyšší výbavě Dynamique stojí 295 900 korun. Další možností v ceníku je Clio Grand Tour s dieselovým motorem 1,5 dCi (55 kW) ve výbavě Authentique nebo 0,9 TCe ve výbavě Expression za 305 900 korun. V těchto výbavách sice dostanete například ABS, ESP, ASR, asistent rozjezdu do kopce, čtyři airbagy nebo tempomat a palubní počítač, nikoliv však 17palcová hliníková kola, dešťový a světelný senzor, automatickou klimatizaci, parkovací senzor vzadu či osm reproduktorů, jež nabízí výhradně úroveň výbavy Dynamique.
A konkurence? Škoda prodává v současnosti Fabii Combi v základu s benzínovým 12ventilovým tříválcem 1,2 litru o výkonu 44 kW, respektive 51 kW za 244 900 a 259 900 korun. Jde o modely ve výbavě Active. Seat s identickými motory ve výbavě Reference startuje na českém trhu v současnosti cenami 252 900 a 262 900 Kč.
PARAMETRY MOTORU
Motor: zážehový čtyřválec 16V / Zdvihový objem: 1149 cm3 / Největší výkon: 54 kW / Nejvyšší rychlost: 167 km/h / Zrychlení 0-100 km/h: 15,4 s / Průměrná spotřeba: 5,5 l/100 km / Cena testovaného vozu: 295 900 Kč.
Text: Martin Vacek
Foto: autor