Podvozek z tipa netušil, čeho se jednou dočká. I tak by se dalo italské kupé od Fiatu představit. Běžný smrtelník však pod plechový kabát nevidí, to spíš si všimne, že jde o kabát kromobyčejně atraktivní. Pohledné linie pokračují i uvnitř, část palubní desky je dokonce lakovaná jako u předválečných automobilů. Sporťáky dávné minulosti připomíná také víčko palivové nádrže z hliníku.
Třeba pohonné jednotky však byly naopak velice moderní, zejména od roku 1996. Tehdy přišla hned trojice motorů vystřídat historicky znemožněné, nespolehlivé dvoulitrové čtyřválce (ať už s turbem nebo bez něj). Novým základem se stala osmnáctistovka o výkonu 96 kW, kterou známe třeba z modelu Barchetta, ale také Lancia Delta či pozdějšího Punta HGT. Ta jako základní pohon víceméně stačí, ale žádné velké sportovní emoce nenabídne. Pokud nedostává opravdu velmi dobré oleje, anebo pokud někdo zanedbává jejich výměny, zanese se systém proměnného časování ventilů karbonem s následkem značné hlučnosti (klepavých zvuků) motoru. Stejný dopad mají nevymezené ventilové vůle, což se zde provádí přesnými podložkami a značkový servis za to může chtít vysoké částky. Solidní automechanik, jenž věci rozumí, zvládne jak vyčištění variátoru, tak vymezení ventilové vůle za 4000 Kč.
Lepší volbou jsou však pětiválcové dvoulitrové motory. Bez turba má celkem obvyklý výkon 108 kW, s ním však 162 kW a točivý moment 310 N.m při 3000 otáčkách. To stačí na maximální rychlost 250 km/h, vyhrazenou jinak jen naprosté automobilové elitě. Vždyť do té také Fiat Coupé s pětiválcovým turbomotorem patří. Má nádherný hluboký zvuk kombinovaný s pískáním turbodmychadla, rychlou reakci na sešlápnutí plynového pedálu, přijatelnou spotřebu paliva (kolem 12 litrů na 100 km) a hlavně je spolehlivý. Opotřebení tyto pětiválcové motory takřka neznají a ještě dlouho znát nebudou. Jejich jedinou chybou je, že se do přídě platformy z tipa téměř nevejdou. Když při 120 tisících najetých km dojde na výměnu rozvodů, váš jindy veselý automechanik náhle ztichne. Celý agregát se totiž za tímto účelem musí vyndat z vozu ven. Nejšikovnější z šikovných to sice zvládnou bez toho (pouze si motor o kousek posunou), ale je to spíše trápení a lámání prstů, než efektivní práce.
S těžkým pětiválcem pod kapotou ovšem samozřejmě dosti trpí přední náprava. Je zajímavé, že zatímco modely Fiat Marea či třeba poslední modifikace Lancie Dedra (také postavené ještě na základně tipa) dostaly moderněji řešenou přední nápravu, sportovní kupé zůstalo u klasického řešení se stabilizátorem chyceným krátkými táhly do ramene. V táhlech rychle vzniká vůle a hlásí se klepáním. Pod těžkým motorem rychle vznikne vůle i v samotném závěsu, stejně jako jí může mít i uložení vlečených ramen zadní nápravy. Prostě přibližně každých 50 tisíc km je třeba podvozek důkladně zkontrolovat a řadu věcí povyměňovat I to je odkaz výchozího tipa.
HODNOCENÍ
SPOLEHLIVOST 3
TECHNICKÁ ÚROVEŇ 4
CENY OJETIN 3
PROVOZNÍ NÁKLADY 3
SERVIS 3
CHARAKTERISTIKA MODELU
PARAMETRY
Karosérie: dvoudveřové kupé. Motory: zážehové řadové čtyřválce 1,8i 16V (96 kW), 2,0i 16V (100 kW), 2,0i 16V Turbo (zážehové řadové pětiválce 2,0i 20V (108 kW), 2,0i 20V Turbo (162 kW). Pohon: přední kola. Rozměry: 4250x1768x1355 mm. Rozvor: 2540 mm. Zavazadlový prostor: 295 litrů. Palivová nádrž: 58 litrů. Oficiální prodej v ČR: ano.
HISTORIE
1994: Představení modelu s motory 2,0i 16V a 2,0i 16V Turbo.
1996: Nové motory. Čtyřválec 1,8i 16V známý z Fiatu Barchetta, pětiválce 2,0i 20V v přeplňovaném a atmosférickém provedení
ČASTÉ ZÁVADY
opotřebená ložiska klikového hřídele s následkem zadření motoru (dvoulitrové čtyřválce) – opotřebené vačkové hřídele (dvoulitrové čtyřválce) – nadměrné ventilové vůle následkem zanedbané údržby – přetržený rozvodový řemen (čtyřválce) – zakarbonovaný systém proměnného časování ventilů s následkem značné hlučnosti (1,8i 16V) – vůle v táhlech předního příčného stabilizátoru (klepání) – vůle v ramenech zadní nápravy (plavání zádi) – zoxidovaná ukostření elektrické soustavy – vůle v řazení
DOPORUČENO
2,0i 20V Turbo
(162 kW). Přeplňovaný zážehový řadový pětiválec, dvacetiventilový rozvod DOHC, vícebodové elektronické vstřikování paliva. Důvod: Pětiválcový turbomotor má krásný zvuk a neskutečný zátah. S nesmírnou razancí táhne v jakýchkoliv otáčkách a lehké kupé s ním sprintuje z klidu na 100 km/h za 6,5 s a hlavně dosahuje rychlostního maxima 250 km/h. Jako podstatný bonus ke skvělým parametrům se jeví jeho téměř naprostá spolehlivost.
NEBRAT!
2,0i 16V (100 kW)
Zážehový řadový čtyřválec, šestnáctiventilový rozvod DOHC, vícebodové elektronické vstřikování paliva. Důvod: Nedoporučená varianta je bohužel jednou z nejrozšířenějších. Dvoulitr Fiatu je choulostivým motorem, a pokud má najeto více než 100 tisíc km, neznáte dne ani hodiny, kdy se vám tak říkajíc vylágruje. Oddálit tuto událost můžete používáním kvalitních olejů.