Příznivá kupní cena je jedna věc, vysoké provozní náklady druhá. A to není řeč jen o značné spotřebě paliva u silných šestiválcových třílitrů, která se málokdy dostane pod 12 litrů na 100 km, ale i o nákladech na opravy. Alfa Romeo 164 byla prvním vozem slavné značky, jenž vznikl už po spojení s koncernem Fiat. Na rozdíl od předchozího modelu 90 už měl pohon předních kol, navíc vznikl jako výsledek spolupráce koncernu Fiat se švédskou automobilkou Saab. Kromě ní z této spolupráce vzešly ještě modely Fiat Croma, Lancia Thema a Saab 9000, s nimiž má velká alfa technicky dost společného.
V roce 1992 proběhla u Alfy Romeo 164 velká modernizace dotýkající se jak vnějších tvarů, tak techniky. Vůz dostal přídomek „Super“, přehlednější palubní desku a bohatší výbavu, v níž kupříkladu nechybí ani automatická regulace klimatizace. Ta je však po letech spíše nevýhodou, protože prakticky nikdy nefunguje. Tím se dostáváme k problémům vozu, jimž co do četnosti dominuje přebujelá elektrická síť. Závažnější než nefunkční polehování sedaček jsou však problémy podvozku. Nezávislé zavěšení zadních kol na dvou příčných a jednom podélném rameni s tlumičovou vzpěrou zaručuje skvělou přilnavost kol, ale zároveň používá velké množství silentbloků, v nichž rychle vznikají vůle. Jen za jejich kompletní výměnu zaplatíte i 5000 Kč, pravděpodobně však budete muset vyměnit také tlumiče pérování. Ty zde mají totiž dost krátkou životnost (okolo 60 tisíc km), a navíc na jejich stav je velká alfa skutečně citlivá.
Nejzávažnější problém podvozku však představuje uložení předních tlumičů, jejichž konstrukcí se Alfa 164 liší od fiatu, lancie i saabu. Příslušná ložiska jsou vzhledem k hmotnosti vozu a stavu českých silnic poddimenzovaná, takže mnohdy musí být měněna i v ročních intervalech. Pokud k tomu nedochází, v poničených ložiscích nejsou tlumiče přesně vedeny, čehož výsledkem je směrová nestabilita vozidla a také velký odklon kol znamenající delší brzdnou dráhu a špatné sjíždění pneumatik.